Z metropole východního Slovenska se Frederik přestěhoval za novým životem do Varšavy. Pracuje ve firmě, kterou měl už dříve v hledáčku. Když se naskytla příležitost poslat do ní svůj životopis, nezaváhal a dnes nelituje. Jak sám říká, neměl co ztratit. Ba naopak, hodně získal.
Frederiku, jsi zaměstnán ve firmě X-Trade Brokers. Jak ses k této práci dostal?
Pracovní nabídku jsem objevil na konci roku 2020 skrze jednoho člověka z Ahoy Career, který v té době ještě pracoval ve firmě, do které mě později přijali. Sháněli nové zaměstnance na tutéž pozici. Mě tato práce velmi zajímala. Pokukoval jsem po ní i předtím, sledoval jsem jejich aktivity a když jsem byl osloven, jestli se nechci přidat, nabídka mě zaujala a tak jsem přikývl.
Přibliž nám trochu tvou pracovní pozici. Jak si ji máme představit?
Vypadá to zhruba tak, že máme investory, kterým poskytujeme servis. Pečujeme o jejich investice, aby vše probíhalo v pořádku. Zadání se nám mění každý týden, takže je to práce, kde se dá hodně naučit. Někdy jí je víc, jindy méně. Také to velmi závisí na situaci ve světě. Jako například teď, když je válka, máme to trochu živější. Postupem času se to vrací do normálu.
Svou práci vykonáváš ve Varšavě, kam ses přestěhoval během pandemie. Bylo to náročné?
Problematické to bylo hlavně co se týče transportu. Jelikož byla pandemie, bál jsem se, jak se dostanu přes hranice. Naštěstí mi stačily testy na Covid-19. Kontroly nebyly až takovým problémem, jak jsem očekával, protože byly namátkové. Ubytování jsem na začátku řešil už přes zmiňovaného kolegu. Později jsem se díky kontaktům dostal k jiným možnostem a postupně jsem se ve Varšavě zabydlel. Věci jsem si přivezl postupně. Nejprve jsem si vzal jen to nejnutnější, později jsem při návratu domů měnil letní šatník za zimní. Není to až tak daleko, jak se může na první pohled zdát.
Stěhování jsi tedy docela dobře zvládl. Jak vypadaly tvé začátky v práci?
Proces onboardingu, jak v těchto společnostech nazývají zaškolování personálu, proběhl napohodu. Začali jsme lehce, měli jsme měsíc na adaptaci, později se to začalo pomaličku nabalovat. Hned na začátku jsem si sedl s jedním kolegou, se kterým jsme se skamarádili a shodli jsme se, že pro nás bylo jednoduché zvyknout si na novou práci. Velmi se nám líbil počáteční proces. Nebyl na nás vyvíjen žádný velký tlak. Kooperace i komunikace s naší šéfkou byla dobrá, chápala naši situaci. Koncem února, když jsme se už dostali do plného pracovního nasazení, se obrátky zvětšily a nastal čas makat.
Pandemie omezila možnost přesunu přes hranice. Změnilo se to k lepšímu? Jak se teď vracíš domů?
Na začátku byl kvůli pandemii opravdu problém s přejezdy. Musel jsem se přizpůsobit a cestovat vlastním autem. Ale teď je to už jednodušší. Dá se cestovat veřejnou dopravou. Je to mnohem výhodnější a hlavně pohodlnější. Mezi Polskem a Slovenskem se nyní přepravuji jako pendler mnohem jednodušeji. Já osobně nyní využívám leteckého spojení, nebo autobusu.
Cítíš se ve Varšavě příjemně? Stihl ses už začlenit, ačkoli jsi přicestoval v době pandemie?
Já jsem strávil celou dobu takovým stylem, že jsem se setkával s lidmi, které jsem už znal. Později jsem se díky sportovním aktivitám seznámil s dalšími. Také při obhlídkách bytů jsem se spřátelil s novými lidmi. Se začleněním mi nejvíc pomohly sportovní aktivity.
Říká se, že Poláci jsou velmi přátelský národ. Jak se k tobě chovali jako k cizinci?
No, ze začátku si dělali legraci. Ale ani ne tak ze mě, jako ze slovenštiny. Zjistil jsem, že my na Slovensku používáme mnoho slov, která jsou pro ně již zastaralá. Já jsem se ale snažil adaptovat, protože dorozumět se anglicky nebylo vždy snadné. A tak jsem se začal učit polsky. Nejprve jen některá slova a pak to už šlo samo. Vždy jsem se snažil všechno řešit v polštině, dnes už s tím nemám téměř žádný problém. Poláci byli velmi přátelští, přestože jsem byl pro ně neznámým člověkem. Je to trochu jiné než na Slovensku, jsou více otevřenější. Ještě jsem nepotkal člověka, který by mi vysloveně nesedl.
Polštinu ses učil sám. Cítíš se už v jejím používání sebevědomě?
Podle mě je moje polština na dobré úrovni. Skončil jsem kurz, který jsem dělal přes aplikaci. Umím se zcela svobodně domluvit. Nyní komunikuji polsky trochu méně, protože jsem na Slovensku, ale je to jen o zvyku. Když se vrátím, rychle se do toho opět dostanu. Je to pro mě prostě pohodlnější, mluvit domácím jazykem, neboť mi všichni rozumějí. Rozhodl jsem se, že se jim jednoduše přizpůsobím, protože ne všichni poláci mluví anglicky.
Vyžadovali od tebe polský jazyk i v práci?
V práci to bylo dobrovolné, nenutili mě k tomu. Povinná byla pouze angličtina a jazyk, který při práci používáme, čili v mém případě čeština a slovenština. Na tom trvali. V našem československém týmu komunikujeme česky a slovensky, ve zbytku firmy anglicky. Polština byla pouze bonus. Tedy hlavně jako bonus do života v Polsku.
Prozraď nám, jak to ve vaší firmě vypadá s možností kariérního růstu.
Zkoušel jsem se na to ptát, ale mám pocit, že je potřeba ovládat domácí jazyk. Spíše je reálné posunout se na pozici v týmu, než ve firmě, jelikož v týmu si zakládají hlavně na dobré znalosti používaného jazyka. Možná by byla šance posunout se dále i ve firmě, ale zatím jsem na své pozici spokojen, neboť mě dostatečně rozvíjí.
Určitě svůj čas netrávíš jen v práci. Vzpomínal jsi, že rád sportuješ. Co ti však ještě přijde na mysl, když se řekne Varšava?
Představím si jedno z nejkrásnějších míst, kde jsem byl. Dříve jsem si nikdy nemyslel, že právě v Polsku najdu město, které mi, jak se u nás na východě říká, sedne “jako ric na šerbel”. Opravdu je tam velmi pěkně a rád se tam budu vracet i v budoucnosti. Je zde velká diverzita lidí, kteří sdílejí své zkušenosti. Stejně tak se ve Varšavě dá vyžít lépe než na Slovensku. Minimálně pro lidi v našem věku, do třiceti let. Opravdu nemám co Varšavě vytknout. Kultura je bohatá, má co nabídnout, lidé jsou zde otevření a velmi nápomocní. Pokud bych si měl vybrat nějaké místo, kde začít svou profesionální kariéru a neměl bych vysloveně sen o práci u moře, Varšava je velmi dobrá volba. Je to město na styl Prahy, jen více kosmopolitní a nabízí ještě více příležitostí.
Existuje něco, co ti na životě v Polsku vysloveně vadí?
Že dávají do každého jídla kopr (smích). Také nemám rád červenou řepu a když jsem ještě neuměl polsky, tak mi ji vždy k jídlu přidali. Je pravda, že jejich jídlu jsem zpočátku nepřišel moc na chuť. Ale nic jiného mě nenapadá.
Je pro tebe práce v Polsku zcela novou zkušeností? Změnilo tě to v něčem?
Těžko říct jestli jsem se změnil. Byl jsem v zahraničí už během studia, pracoval jsem během školy v Anglii a Česku, takže to pro mě nebyl totální šok. Dalo mi to nové zkušenosti a mně se to jako čerstvému absolventovi bude hodit. Také mě těší, že pracuji pro firmu, kterou znám. To při mém rozhodování také hrálo roli. Naučil jsem se zde mnoho věcí, například to, jaká kultura panuje v takových firmách. Pokud bych se rozhodl změnit práci, určitě si díky této zkušenosti budu moci dovolit víc.
Jaké jsou tedy tvé plány do budoucna?
Určitě bych se chtěl někdy vrátit na Slovensko a pracovat v oboru, který jsem vystudoval. Nyní ale, dokud ještě mám možnost, vyzkoušel bych práci ještě v jiné zemi. Částečně také proto, abych si více vydělal. Uvidíme, jak se to vyvine. Prozatím však nadále zůstávám v naší firmě. Také musím brát do úvahy situaci ve světě, takže zatím neplánuji moc dopředu. Prozatím mi moje práce vyhovuje. Ušetřím i nějaké finance, takže se nemám špatně.
Na závěr se tě zeptám, co bys vzkázal osobě, která stále váhá, či odjet za prací do Polska?
Není čeho se bát. Polsko je Slovensku blízké tak jako Česko. A pokud si někdo myslí, že Polsko je horší země než Slovensko nebo Česko, tak se velmi mýlí. Vůbec to není pravda. Opravdu se vyplatí to zkusit. Hlavně mladým lidem, protože polská ekonomika se neskutečně rozvíjí a pracovní prostředí je pro mladé velmi přátelské. Mají tu velké úlevy na daních a podobně, kromě toho neskutečné pracovní příležitosti. Na Slovensku jsme odkázáni pouze na Bratislavu, eventuálně Košice. V Polsku si můžeš vybrat Varšavu, Krakov, Lodž, Lublin… Platově je to také atraktivní a hlavně životní náklady jsou mnohem nižší než u nás. Člověk si zde žije na úrovni, a k tomu si dokáže ještě ušetřit. Nemáte co ztratit. Poznáte novou kulturu a možná se naučíte i nový cizí jazyk.
