Podkarpatský triptych? Krosno, Rzešov, Sanok. Pokud máte rádi slovanskou kulturu, tato trojice měst vám zprostředkuje její esenci. Nachází se v pohraničí tří států – Slovenska, Ukrajiny a Polska. Můžete je navštívit samostatně, nebo je odhalovat postupně během letní dovolené. Najdete zde architektonické skvosty, zajímavá muzea, chutné jídlo a v neposlední řadě ceny, které si může dovolit každý.
Region Podkarpacie, ve kterém tato města leží, patří v Polsku k těm méně ekonomicky rozvinutým. Je však rovněž nejrychleji se rozvíjejícím, v čele s městem Rzešov, který je jeho administrativním centrem. Cestovní ruch zde v posledních letech kvete a my vám nabízíme několik typů, kde se můžete spolu se svými blízkými vydat na výlet.
Rzešov – centrum podkarpatského regionu
Polské město velmi připomíná slovenské Košice. Nejen rozlohou, ale také svojí polohou. V blízkosti se nachází letiště, má svou zpívající fontánu a když jste se někdy při návštěvě Košic museli zastavit na koláč v cukrárně Aida, při návštěvě Rzešova nemůžete opomenout slavnou cukrárnu – Wypiekarnia. Je pravda, že se nachází trochu dále od centra, ale dojít k ní můžete přes Bulwary na břehu řeky Wislok, která městem protéká. Promenáda nad řekou poskytuje příjemné prostředí jak na procházky, tak na běh, jízdu na kole a v teplých měsících nabízí i možnost vyrazit na klidnou vodu s kajaky nebo šlapadly.
V centru města, na Rynku, se určitě zastavte na radnici, která je jeho dominantou. Všimněte si také studny ze sedmnáctého století, která byla dlouhá léta napajedlem pro obyvatele bydlící v okolních kamenicích, které zkrášlují centrum Rzešova. Dnes se v nich nacházejí pivnice, restaurace a cukrárny, které určitě doporučujeme navštívit a ochutnat alespoň jedno z piv, vytvořených ve zdejších řemeslných pivovarech.
Z Rzešova nemůžete odjet, aniž byste se prošli kolem Zámku Lubomirskich. Přestože není zpřístupněn pro veřejnost (sídlí zde okresní soud), váže se k němu zajímavá historie. protože Během druhé světové války sloužil jako vězení pro zajatce. V nedalekých kaštanových alejích se v létě schováte před sluncem a můžete odtud obdivovat místní secesní vily, které jsou architektonicky podobné švýcarským domečkům. Okolo zámku se dostanete k multimediální fontáně, která podvečer nejen svítí, ale také zpívá. Nad fontánou se nachází letní sídlo rodu Lubomírských, které dnes slouží jako sídlo lékařské komory.
K nejvýznamnějším památníkům patří socha „Přechod 2001”, která je vzpomínkou na transport mladých chlapců do koncentračního tábora Auschwitz. Nachází se na náměstí Cichociemnych. Zajímavým místem na procházku je i Starý hřbitov, na kterém se nachází řada výjimečných pomníků a hrobek. Bernardínské zahrady, nedaleko kláštera otců bernardýnů, je, obzvláště v letní sezóně, příjemným útočištěm pro unavené turisty. Zkrášlují ho především bohatě rozkvetlé růžové keře.
Krosno – město skla
Město skláren, nazývané také Malý Krakov, má každému, kdo ho navštíví, co nabídnout. Pouť Krosnem se vyplatí začít hned v jeho srdci – na Krosnianském Rynku. Velké náměstí obklopené zachovanými kamennými městskými domy má své kouzlo a jistě si získá vaše srdce. Na adrese Rynek 1 sídlila kdysi radnice města. Vaši pozornost si zaslouží hodiny na vrchní části budovy, které byly vyrobeny v první národní továrně na věžní hodiny. Uprostřed náměstí je umístěna ještě jedna zajímavá atrakce. Na první pohled obyčejná studna skrývá maketu města Krosno, která představuje historický vývoj města napříč několika staletími. Některá místa na maketě už neexistují, některá jsou částí Krosna teprve od nedávna.
V Krosně určitě nevynechejte návštěvu baziliky Svaté Trojice. Pochází ze 14. století a je důkazem toho, že v minulosti bylo město významným centrem. Díky tomu si zasloužilo tak bohatě zdobený kostel. Výhled na celé město je k vidění na Farní věži. Když budete stoupat na vyhlídku, určitě se zeptejte svého průvodce na tři zvony, které se ve věži nacházejí. Jmenují se Jan, Marián a Urban, a právě poslední jmenovaný je opravdovým velikánem. Svojí velikostí se řadí na třetí místo ze všech historických zvonů v Polsku. Tak jako krakovského Zygmunta, i Urbana rozezvučí jen při výjimečných událostech.
Pokud jste nadšenci tradičního řemesla, Krosno vám nabízí spoustu příležitostí k odhalování jejich tajemství. Právě zde se totiž psala historie věžních hodin. V Muzeu Řemesla se dozvíte vše o Michalovi Miesowiczovi, slavném polském hodináři, který v roce 1908 získal za svůj nebývalý objev zlatou medaili na výstavě v Paříži. Ale hodinářství není jediné řemeslo, které vám toto muzeum přiblíží. Dozvíte se zde hodně i o tkalcovství, kovárně, obuvnictví či truhlářství. Pokud do Krosna přijedete s dětmi, doporučujeme vám s nimi navštívit nově otevřené Etnocentrum, které se nachází v budově nádraží. Kromě různých multimediálních atrakcí zde například můžete společně poslat pohlednici domů svým nejbližším.
Sklářský závod v Krosně byl postaven po první světové válce a dodnes zásobuje nejen polský trh svými výrobky. Příležitost podívat se na proces výroby skla vám umožní Centrum sklářského dědictví. Toto místo vám jistě přinese fascinující zážitek, který si budete pamatovat do konce života. Umělci zde přímo před očima návštěvníků tvoří nejen umělecké, ale také praktické sklářské výrobky. Toto místo při návštěvě Krosna prostě nemůžete minout.
Sanok – bašta dobrého umění
Sanok, město Zdzisława Beksińského – malíře, fotografa, grafika, který je významným představitelem polského modernismu. Jeho surrealistické obrazy ve vás vyvolají strach či zmatek a přinutí se zamyslet nad blízkostí smrti. Díla Beksińskiego v sobě nesou hororové prvky a když se projdete výstavou v galerii, která se nachází v Sanockém zámku, odejdete odtud pohnutí jeho surovostí vůči lidskému utrpení.
V zámku se však kromě této výstavy nachází také spousta jiných, velmi zajímavých sbírek. Pro milovníky východní křesťanské kultury archiv nabízí kolekce ikon a sakrálních předmětů z terénu Podkarpatského regionu. Prohlédnout si zde můžete i vzácné obrazy ze sbírky manželů Prochaskovců, jakož i Pokuckou keramiku starých karpatských rolníků a pastevců. Všechny tyto sbírky lze spatřit v jediném zámeckém komplexu.
Hlavní náměstí je v tradičním tvaru čtverce. To v Sanoku má rozlohu 100×100 metrů a bylo vybudováno rakouskou vládou v roce 1786. Sanok byl totiž kdysi součástí Galice, která byla provincií Rakousko-Uherska. V Sanoku je umístěna i Lavička Dobrého vojáka Švejka. Hlavní hrdina knihy Jaroslava Haška zde podle ní přebýval v roce 1915. Turisté si k soše z tradice přisednou a promnou její nos, což jim má přinést štěstí v lásce.
V Sanoku se nachází mnoho kostelů, do kterých se vyplatí nahlédnout. Jedním z nich je také františkánský kostel u hlavního náměstí. Vnitřní výzdoba je impozantní a pro tento region typická svými nástěnnými malbami. Pokud jste fanoušky tradiční lidové kultury, nesmíte vynechat návštěvu blízkého skanzenu s dřevěnými domy a kostelíkem.
Sanok má kromě kulturní stránky co nabídnout i návštěvníkům s vytříbenými chuťovými pohárky. Místní specialitou jsou Proziaki. Slavný typ chleba připravovaný na sodově můžete ochutnat v nejrůznějších variacích na hlavním náměstí v restauraci Proziakownia. Dalšími podkarpatskými specialitami jsou zalewajka, stolniki, fuczki či hreczanymi. Jsou to jídla typická pro tuto oblast a tak je při návštěvě Sanoka nebo jiných míst určitě nezapomeňte ochutnat.
Teď když jsme vás provedli třemi městy podkarpatského regionu, nezbývá nám nic jiného, než vás po jejich prohlídce pozvat do blízkých hor. Bieszczady, nejbližší národní park, je mezi Poláky velmi oblíbený. Doporučujeme do něj vycestovat hlavně mimo sezónu, nebo si ubytování zajistit s dostatečným předstihem.
