Práce v Polsku

Pracovní smlouvy v Polsku a rozdíly mezi nimi

23 dubna, 2020

Jaké jsou pracovní smlouvy v Polsku? V České Republice a na Slovensku můžete výdělečnou činnost kromě pracovní smlouvy vykonávat také na základě jiných smluv. V Polsku tomu není jinak. Mimo jiné se se můžete setkat polskou variantu dohody o provedení práce a smlouvy o dílo. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých smluv? Jak je to s dovolenou? Co se děje v případě pracovní neschopnosti? Na tyto a další otázky se Vám pokusíme odpovědět v dnešním článku.

Pracovní smlouvy v Polsku (Umowa o pracę)

Z hlediska zaměstnance se jedná o smlouvu, která poskytuje nejvíce jistot. Máte právo na placenou dovolenou, podporu v pracovní neschopnosti a při rozvázání pracovního poměru by měla být zachována výpovědní lhůta. Z pohledu zaměstnavatele jde o nejnákladnější formu spolupráce. Kromě samotné výplaty za Vás totiž odvádí zálohy na daně, platí sociální a zdravotní pojištění a v případě Vaší pracovní neschopnosti hradí 33 dní v roce. Pokud svoji příhodu s prací v Polsku teprve začínáte, jedná se o nejvýhodnější formu spolupráce s Vaším novým zaměstnavatelem.

Pracovní smlouva a pracovní neschopnost

Stává se to každému, všichni jsme občas nemocní. Jak to ale vypadá v polské praxi, pokud k takové situaci dojde?

Podporu v pracovni neschopnosti vyplácí buď ZUS (státní pojišťovna) nebo zaměstnavatel (v závislosti na celkové délce pracovní neschopnosti v průběhu kalendářního roku) a obvykle se jedná o 80% vašeho platu. I v tomto případě existují výjimky. V některých případech může být podpora vyšší, v jiných nižší. Na 100% si sáhnou zejména těhotné ženy, které před nástupem na mateřskou dovolenou nemohou kvůli svému stavu vykonávat práci. Nejvyšší možná podpora se však týká i ostatních zaměstnanců, dostanou ji v těchto případech: 

  • Je-li pracovní neschopnost způsobena nehodou po cestě do práce nebo z práce
  • V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
  • V případě, že je zapotřebí provést nezbytné vyšetření kandidátů na dárce buněk, tkání a orgánů nebo pracovní neschopnosti způsobené samotným zákrokem

V některých případech může dojít i ke snížení výše dávky v pracovní neschopnosti. Jedná se především o situace, kdy zaměstnanec nedoručil potvrzení o pracovní neschopnosti zaměstnavateli v průběhu 7 dní (od 8. dne je výše dávky snížena o 25%). S tímto se však již prakticky nesetkáme, protože od 01.07.2018 je neschopenka vydávána v elektronické formě a celý proces je automatizován.

Dovolená

Placená dovolená přisluhuje pouze zaměstnancům pracujícím na základě pracovní smlouvy v Polsku. Pokud pracujete méně než 10 let, máte nárok na 20 dní dovolené. V případě, že máte odpracováno alespoň 10 let, můžete počítat s 26 dny. Pamatujte, že do odpracovaného období se počítá také dokončené studium včetně středoškolského a vysokoškolského vzdělání. V každém kalendářním roce můžete využít také 4 sick days (odečítáno z dovolené) a pokud máte děti, máte zároveň nárok na 2 dodatečné dny určené na péči o dítě.

Rozvázání pracovního poměru

I to se může stát a každý z nás by měl vědět, jak v takovém momentě postupovat, jaké má práva a povinnosti. Zaměstnanec může narozdíl od zaměstnavatele pracovní poměr rozvázat v podstatě kdykoliv, důležité je aby řádně podal výpověď a dodržel výpovědní lhůtu. Ta se odvíjí od délky pracovního poměru a typu pracovní smlouvy. Většina firem Vás nejprve zaměstná na zkušební dobu. V případě, že zkušební doba není delší než 2 týdny, výpovědní lhůta trvá 3 pracovní dny. Pokud je smlouva uzavřena na déle než dva týdny, počkáte si týden a v případě, že byla podepsána na 3 měsíce budete muset ještě 2 týdny chodit do práce. 

Pokud vše proběhne hladce a obě strany jsou spokojené, obvykle dochází k prodloužení pracovní smlouvy. To může být buď na dobu určitou nebo neurčitou. Pamatujte, že smlouvu na dobu určitou můžete dostat pouze 3x a následně musí dojít buď k rozvázání pracovního poměru nebo prodloužení na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta se v tomto případě odvíjí od délky trvání pracovního poměru. 

Pracujete méně než 6 měsíců? Počítejte s tím, že si Vás zaměstnavatel může podržet 2 týdny po podání výpovědi. Tato lhůta je prodloužena na 1 měsíc pokud pracujete déle než půl roku a na 3 měsíce v případě, že délka pracovního poměru překročí 3 roky.

Dohoda o provedení práce (Umowa zlecenie)

Zaměstnavatelé často používají tento typ smlouvy jako substitut pracovní smlouvy, protože vychází levněji. Pokud ale z obsahu smlouvy vyplývá nutnost vykonávat činnost osobně, na místě a v čase určeném zaměstnavatelem, nejedná se z právního pohledu o dohodu nýbrž o pracovní smlouvu. Za takové počínání hrozí zaměstnavateli pokuta do výše 30 000 zł. 

Umowa zlecenie a zálohy

Rozhodnete-li pracovat na základě umowy zlecenie, musíte počítat s tím, že stejně jako v případě pracovní smlouvy v Polsku budete muset odvést daň z příjmu, zálohy na zdravotní, sociální a důchodové pojištění. Studenti do 26 let tyto zálohy ani daně neplatí. Volitelně si můžete platit i nemocenské pojištění, díky němu pak vzniká nárok na podporu při pracovní neschopnosti. Pozitivní je fakt, že činnost vykonávaná na základě této smlouvy je započítána do odpracovaných let a má tedy vliv na výši případného důchodu. To ale platí pouze pokud současně nevykonáváte jinou činnost, ze které odvádíte zálohy na sociální pojištění (například práce na základě pracovní smlouvy).

Kdy se tato forma spolupráce vyplatí?

Velmi často ji využívají studenti. Umowa zlecenie je totiž velmi flexibilní a skutečnost, že danou práci lze vykonávat v libovolném čase a na libovolném místě jim hraje do karet. Studenti však nejsou jedinou cílovou skupinou. Své využití najde i mezi osobami, pro něž je pracovní smlouva příliš omezující. Do této skupiny můžeme zařadit freelancery nabízející služby jako jsou překlady, copywriting, grafickou tvorbu a vesměs veškerou činnosti, u které není nutné být fyzicky v kanceláři u zaměstnavatele.

Smlouva o dílo (Umowa o dzieło)

Narozdíl od umowy zlecenie, při které jde o realizaci nějaké činnosti, je hlavním cílem umowy o dzieło její výsledný efekt. Strana realizující zakázku na základě této smlouvy nese celkovou odpovědnost za správnost a funkčnost výsledného produktu / díla. Budete-li pracovat na základě tohoto typu smlouvy, počítejte s tím, že nemáte právo na důchodové, sociální ani zdravotní pojištění. 

To může být výhodné pokud pracujete na základě pracovní smlouvy v Polsku a tuto činnost máte jako přivýdělek. Další výhodou jsou vyšší daňově uznatelné náklady. Základní sazba je 20% a pokud se jedná smlouvu s přenosem autorských práv, roste do 50%. To v praxi znamená, že na daně odvádíte pouze 18% z poloviny celkové odměny za vykonání činnosti stanovené ve smlouvě.

Živnost (Działalność gospodarcza)

I to je možnost, jak si v Polsku vydělat. Administrativně se řadí k těm nejnáročnějším formám spolupráce. Je zapotřebí vést účetnictví, podávat kontrolní hlášení, odvádět veškeré daně a zálohy na pojištění. Jako freelancer si ve většině případů vystačíte s tím co nabízejí již zmiňované civilněprávní smlouvy. Na druhou stranu může po určitém čase vzniknout potřeba vystavovat faktury nebo zaměstnávat další spolupracovníky. V tom případě je živnost nejjednodušší možnost a také je to správný krok směrem k rozvoji vlastní firmy.

Která smlouva / forma spolupráce je pro mě nejvhodnější?

Pokud jste nováček, který se teprve na polském pracovním trhu rozhlíží, zcela určitě se dívejte po pracovních nabídkách s pracovní smlouvou. Získáte tak určitý komfort a jistoty, které zbylé varianty nabízejí. Zcela určitě se vyhněte zaměstnavatelům nabízejícím různé kombinace těchto smluv. Většinou se totiž jedná o způsob jak ušetřit. 

Neušetříte však Vy, ale zaměstnavatel. Na Vás to bude mít spíše negativní dopad ve formě nižších odvodů na pojištění a nižší podpory v pracovní neschopnosti. Zkrátka a jednoduše, pokud si nejste na sto procent jisti tím, co děláte, je-li to možné vyberte pracovní smlouvu. Je to sázka na jistotu.

Bez ohledu na to, jaký typ smlouvy nakonec podepíšeš, po úspěšném absolvování pohovoru a tvém příjezdu do Polska budeš mít k dispozici našeho Community Managera, který ti pomůže během tvých prvních dnů a týdnů v nové zemi. Ať už půjde o pomoc při výběru vhodného ubytování nebo rady, jak si založit bankovní účet, nebo o informace k důležitým úřadům. Od prvního dne budeš mít kontakt na osobu, na kterou se budeš moct obrátit.


Newsletter