Od vysokoškolské lásky až k práci v mezinárodní společnosti. David se s námi podělil o svůj příběh, jak začínal v Polsku a jak se mu nyní žije ve Varšavě.
David v Polsku žije od roku 2016. V květnu to tedy bude pět let. Žije ve Varšavě na pravém břehu řeky Visly, v městské části Praga-Południe. Bydlí s polským spolubydlícím a momentálně pracuje jako IT konzultant pro mezinárodní firmu.
Proč ses rozhodl pro Polsko?
Žil jsem v malém městě na Slovensku. Studoval jsem v Banské Bystrici. V roce 2014 ve čtvrtém ročníku na výšce jsem se rozhodoval kam půjdu na Erasmus. Primárně jsem měl vybranou Anglii a Chorvatsko. A po pár rozhovorech se spolužáky jsem dal na jejich doporučení a jako zálohu jsem zvolil Varšavu. První dvě země mi nakonec nevyšly, takže jsem skončil v Polsku. Ocitl jsem se tu tak trochu náhodou. A zatím to vypadá tak, že to byl vlastně můj osud. S mou mentorkou na Erasmu jsem později skončil ve vztahu. Ona byla Polka a to byl taky hlavní důvod, proč jsem se později přestěhoval do Varšavy. Když Erasmus skončil a já se vracel autobusem se slzami v očích domů, řekl jsem si, že až bude po všem, najdu si ve Varšavě práci. To byl můj největší sen. Potom už nic nechci.
Jak sis hledal práci?
Práci jsem si hledal sám. Na začátku jako student bez pracovní zkušenosti to bylo náročné. Ale myslím si, že pracovní pozice s českým a slovenským jazykem jsou v Polsku hodně žádané a tak si tady Češi a Slováci najdou práci hodně rychle.
Bál ses před příjezdem něčeho?
Nebál jsem se. Bral jsem to jako hotovou věc. Samozřejmě mi do velké míry pomohla přítelkyně. Nešel jsem do toho sám. A ve Varšavě už jsem předtím půl roku žil na Erasmu. Co se týče jazykové bariéry, tak se mi povedlo během prvních měsíců naučit jakš takš polsky.
Jak sis hledal ubytování?
Měl jsem tu výhodu, že jsem nešel do úplného neznáma. Moje přítelkyně tady ve Varšavě už žila. Takže když jsem si našel nějaký byt, ona se tam šla podívat a řekla mi, jestli je to v pohodě.
Jak probíhalo stěhování?
Pobalil jsem si nějaké oblečení, pár věcí na cestu a zbytek jsem si koupil tady na místě. Cestoval jsem autobusem z Bratislavy, kam mě přivezli naši. Měl jsem, myslím, dva batohy.
Jaká vzpomínka se ti vybaví při tvých začátcích v Polsku?
Pamatuju si to nadšení, když jsem jel úplně poprvé do Varšavy na Erasmus. Ve městě mě už čekala moje mentorka a jeli jsme metrem do centra. Když jsem vystoupil v centru a odkryl se mi pohled na Palác kultury, to bylo úžasný. Celkově i ty mrakodrapy okolo. Já jsem do té doby žil v malém městě, takže pro mě to bylo úplně… wow. Nečekal jsem, že je Varšava tak impozantní město.
Jak vnímáš Polský jazyk?
Když jsem dřív někde zaslechl polštinu a ještě jí tehdy nerozuměl, přišla mi velmi podobná ruštině. Teď už ale vím, že to tak samozřejmě není. Ta jazyková podobnost mě ale ze začátku občas zaskočila. Šel jsem například okolo novinového stánku a tam bylo napsáno prasa (volně přeloženo jako tisk) a já jsem nechápal, co to má znamenat. Nebo když něco páchne. Pro nás to smrdí, pro Poláky to znamená, že to voní. O šukání (szukać je polsky hledat) ani nemluvím. Je spousta slovíček, která v polštině a slovenštině zní podobně nebo dokonce stejně, ale mají úplně opačný význam. Například čerstvý. (V polštině czerstwy znamená zatuchlý.)
Jakým jazykem v Polsku mluvíš?
Slovenštinu používám každý den v práci. Denně však mluvím i polsky a anglicky. Ať už ve volnu, kdy mluvím polsky se svými kamarády nebo v práci anglicky. Pro mě je to super, že si kromě rodného jazyka rozvíjím i další dva.
Jaké tady máš kamarády?
V začátcích jsem tu měl slovenskou komunitu kamarádů, se kterými jsem se potkával. Potom se ale naše cesty rozešly. Spoustu z nich vycestovalo ať už do Krakova nebo do Lodže, nebo do jiných měst. Teď tady mám spoustu polských známých, takovou svou komfortní bublinu.
Co děláš ve volném čase? Máš ve Varšavě oblíbená místa?
Varšava je město dvou tváří. Přes léto to město celé ožije. Rozkvetou parky, kam může člověk chodit na piknik. Nebo vyrazí na pláž k Visle. Mám rád bulvár nad Vislou, kde to přes léto vypadá jako několika kilometrová masa lidí, kteří posedávají na schodech nebo se proplétají mezi restauracemi a zahrádkami za zvuku hudby.
Rád také běhám a jezdím na kole. Varšava je v tomhle skvělá, že má dost rozvinutou infrastrukturu cyklostezek. Jsou tu i street workout hřiště, kdy člověk může cvičit na čerstvém vzduchu.
Jak se ti tu žije v porovnání se Slovenskem?
My Slováci a Češi to máme trošku jednodušší. Naše kultury jsou si hodně podobné. Díky tomu se tu cítím jako doma. Je pro mě ale těžké srovnávat malé město na Slovensku, kde jsem žil, s Varšavou, která je obrovská.
Co se týče výhod, tak hodně firem tady v Polsku nabízí soukromou zdravotní péči. To je určitě velký bonus. Nemám zkušenost se státní péčí, ale ta soukromá je na velmi dobré úrovni.
Co sis myslel o Polsku než jsi ho zažil na vlastní kůži?
Než jsem jel na Erasmus, byl jsem s Poláky v kontaktu minimálně. Pamatuju se akorát na školní výlet do Osvětimi. Předtím jsem slyšel o Polsku akorát to, že tam Slováci jezdí na nákupy do Zakopaného.
Jak vnímají poláci cizince?
Neměl jsem nikdy špatnou zkušenost. Naopak jsou Poláci velmi přátelští a otevření. Je tam vidět ta kulturní a jazyková podobnost. Polsko se Slovenskem geograficky spojují Tatry. Zároveň jsou ale jakousi bariérou. Hůř se přes ně cestuje. Poláci mají také rádi české věci. Jsou tu české restaurace, kde čepují české pivo, atd.
Co je odlišné na polské kultuře?
Co Polákům můžeme závidět je jejich patriotismus. Jsou opravdu velmi hrdí na svůj národ. Mají taky rozhodně business v krvi. Jsou to obchodníci. Mají nejen skvělé nápady, ale dokážou se chopit příležitosti a zrealizovat ji. To mi na Slovensku chybí.
Co ty a polská kuchyně?
Myslím si, že slovenská a polská kuchyně je velmi podobná. Musím říct, že je velmi chutná. Pirohy a žurek jsou skvělé. Pivo tu ale nemají tak dobré jako u nás.
Všiml jsem si takové zajímavosti. My na Slovensku kompot jíme. A tady se pije. Oni sní to ovoce a v baru nebo restauraci ti tu šťávu z něho přinesou třeba místo džusu nebo vody.
Co děláš v práci a jak ses na tuhle pozici dostal?
V Polsku jsem začal na pozici technické obsluhy klientů v call centrech. Potom jsem pracoval v prodeji pro jednu českou firmu, která do Polska exportovala zboží. Nasbíral jsem spoustu zkušeností co se týče komunikace se zákazníkem. No a postupně jsem se dostal k IT. Momentálně pracuji jako IT konzultant pro firmu SAP. Je to vlastně něco jako IT a prodej dohromady.
Jací jsou tví kolegové? Jsou to Poláci?
Pracuji v mezinárodním prostředí. Home Office si teď užívám. Jednoznačně je to pro mě lepší než kancelář. Mám tu své pohodlí a nemusím se tramvají hnát do práce. Když už ale občas kancelář navštívím, není to špatný.
Když bys měl možnost to změnit, přestěhoval by ses do Varšavy znova?
Určitě ano. Považuji to za jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem udělal. Ať už z pracovního hlediska nebo co se týče osobního rozvoje. Bez mé tehdejší přítelkyně bych ale určitě nebyl tam, kde jsem dnes.
V čem tě Polsko změnilo?
Vždycky jsem rád poznával nové kultury a komunikoval s lidmi. Polsko mě utvrdilo v tom, že se to vyplácí.
Zůstaneš v Polsku?
Podařilo se mi najít práci, ve které jsem spokojený a každý den se do ní těším. Chtěl bych tam tedy určitě nějakou dobu ještě pobýt. Svět je ale velký a na spoustě místech jsem ještě nebyl. Uvažuji o tom, že bych ještě vyzkoušel život i někde jinde.
Co bys vzkázal lidem, kteří o podobné změně, kterou jsi ty absolvoval, teprve uvažují?
Nebojte se výzev. Nebojte se plnit si sny. Ve Varšavě jsou obrovské možnosti oproti menším městům na Slovensku a v Čechách. Polsko je velká země, kde je co objevovat.
