O nechvalně známém osudu polského města Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim) slyšel snad každý, kdo prošel vzdělávacím systémem. Následky politiky hitlerovského Německa, v jejímž důsledku zahynulo více jak 30 milionů Slovanů, se živě vrývají do vědomí národů do dnešních dnů. Pojďme si přiblížit nejen město, ale i nechvalně známý koncentrační tábor.
Město Osvětim, za války však Auschwitz-Birkenau
Osvětim je město Malopolského vojvodství, s počtem obyvatel čítajícím zhruba 40 tisíc lidí. Písemné prameny se o městě zmiňují již v roce 1179. Kazimír II. Spravedlivý daroval několik měst, a to včetně Osvětimi, svému bratranci Měškovi, knížeti ratibořskému. Osvětim byla tehdy hradištěm, což je název pro opevněné sídlo z období neolitu až po raný středověk. Hradiště a osady, ve staropolštině znamenalo „místo patřící Osvětimovi“, a předpokládá se, že šlo o zakladatele. Osvětim byla během švédské invaze (1655 – 1660) silně zničena.
Město bylo po německé invazi v roce 1939 připojeno k Říši a v nedaleké obci Březinka (Birkenau) byl vybudován vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, ve kterém zahynulo více jak 1 300 000 lidí (zejména Čechů, Rusů, Poláků, Romů a Židů).
Koncentrační tábor Osvětim
Koncentrační tábor navázal na prostory vyklizených kasáren polské armády a doplněn novými strukturami. Tábor samotný sestával ze tří oddělených celků, a to: administrativní, vyhlazovací a pracovní.
Původní účel koncentračního tábora v polsku nebyl přímo vyhlazovacího charakteru, ale zajetí velkého počtu Poláků a zajatých sovětských vojáků. Pojmout měl asi 20 tisíc vězňů. Koncentrační tábor Auschwitz proslul testováním různých usmrcovacích metod, avšak byl odlišný od projektu T4, jehož cílem byla primárně rasová hygiena, zkoušena nejdříve na fyzicky postižených osobách v psychiatrických ústavech. Tábor byl osvobozen maršálem Ivanem Stěpanovičem Koněvem 27. ledna v roce 1945. Éru německých koncentračních táborů ukončila až definitivní porážka Německa Sovětským Svazem a Spojenci.
Osvětim jako muzeum
Výlet do Osvětimi je silný zážitek, a můžeme jej směle zařadit do kategorie tzv. „extrémní turistiky“. Dnes koncentrační tábor slouží jako muzeum, v němž najdeme autentické „zařízení“ průmyslu na smrt. Jmenujme alespoň ty nejsilnější:
- plynové komory – do kterých byl sypán Cyklon B (vyráběn soukromou společností IG Farben)
- spalovací pece – tři spalovací dvojité pece, ve kterých byly těla obětí zpopelněna
- uhelna
- osobní věci vězňů – hromady brýlí, bot, kufrů, nádobí, vlasů, kartáčů a oblečení
V prostorách tábora máme možnost shlédnout dokumentární filmy, fotogalerii, předměty a informační tabule s infografikou. Je zde i část věnovaná dr. Mengelemu, který prováděl experimenty na lidech, a po válce se dostal s pomocí rodinných příslušníků do Argentiny, kde si dokonce otevřel soukromou ordinaci. Zemřel nepotrestán při plavání u pobřeží Bertioga v roce 1979. Poslal na smrt asi 400 000 vězňů, a ti kteří jeho experimenty přežili měli doživotní následky. Neblaze proslul sešíváním dvojčat, vstřikováním barviva do očí, testováním lidí v nebezpečných podmínkách jako je pobyt člověka ve vakuu, v prostředí jedovatých plynů, ale i bojových látek a ohně.
Pakliže byste rádi navštívili Osvětim – německý koncentrační tábor v Polsku – připravte se na zážitek, který Vás poznamená na celý život. Pokud si po tomto zážitku budete potřebovat vyčistit hlavu, doporučujeme vydat se směrem Zakopane a navštívit Morskie Oko – největší jezero v celých Tatrách
